Žij sám sebe...
Žij sám sebe... zní to jednoduše, ale co to vlastně znamená?
Kdo jsem? Co chci? Kam směřuju? Co je pro mě důležité a čím naopak zbytečně ztrácím svou energii?
Řídím denně auto nacpané složitou elektronikou, používám smartphone, technické novinky, ale dokážu stejně dobře používat své tělo a mysl, které mám celý život?
Umím se dopravit přes půl světa letadlem, bez problémů se domluvím se zákazníkem, ale dokážu se stejně dobře dohodnout se svými blízkými, rodiči, partnerkou nebo sousedem?
Je pro mě jednoduché napsat podrobný report o stavu projektu, vyplnit daňové přiznání, ale o umím o vztahu k matce říci něco víc, než že je dobrý?
Jednoduše jsem expert na vše okolo, ale čím blíže jsem k sobě, tím méně jsem si jist, méně cítím a hlavně méně prožívám. Znám sám sebe? Žiji svůj život? Žiji opravdu takový život jaký chci?
Proč tomu tak je?
V dětství a dospívání jsme se naučili, jak fungovat ve světě, ale vzdali jsme se za to schopnosti být sami sebou, vědět a cítit co chceme, komunikovat naše potřeby s okolím a jít si za jejich naplněním. Naše potřeby jsme nahradili potřebami našich blízkých, nebo společnosti a kontakt se sebou samým jsme postupně ztratili. Kromě odcizení si s sebou životem neseme spoustu zranění našeho já a naší důstojnosti.
Co s tím?
Naše omezení je třeba nejdříve rozpoznat a seznámit se s nimi. To je práce zdlouhavá a ne vždy příjemná. Většina terapií končí na prvním zádrheli - ve chvíli kdy se nám přestanou odkrývat jen samá nová úžasná poznání, ale dotkneme se něčeho bolestivého hluboko v sobě.
Pokud se nezalekneme, našich omezení se nakonec zbavíme nebo je transformujeme do pozitivních kvalit našeho života - pro mě to jsou:
- užívám si šťávu života, bavím se, kráčím životem s lehkostí
- vydělávám dostatek peněz prací, která mě baví, a peníze si umím užít
- jsem štědrý k ostatním i sám k sobě
- jsem aktivní, ale umím i odpočívat, znám své hranice v aktivitě a práci
- umím být sám, postarat se o sebe, zabezpečit se, jsem svým pánem
- žiji spokojený partnerský vztah, neutíkám od partnera ani se mu nepodřizuji
- prožívám v životě lásku, blízkost a důvěru
- mám ve svém životě přátele, se kterými se navzájem obohacujeme, podporujeme a inspirujeme
- znám svoji hodnotu, své slabiny i přednosti a stanovuji si reálné cíle
- mám vizi svého života, vím co chci a kam směřuji (pokud zrovna svoji vizi nemám, jsem si toho vědom a hledám ji)
- vzájemně se respektuji s rodiči, kamarády, kolegy v práci, umím tolerovat jejich odlišný svět i určit a udržet si svoje hranice
- jsem zdravý a žiji v harmonii se svým nitrem i okolím
S našimi přesvědčeními můžeme do určité úrovně pracovat sami. Do hlubších vrstev našeho já, do našich zranění, je dobré se pouštět se zkušeným průvodcem. Pro mě je ideálním průvodcem člověk, ke kterému cítím důvěru, je terapeut, ale umí pracovat i s energií těla a emocemi a v neposlední řadě umí naslouchat a jít s mými potřebami, ačkoliv se liší od jeho názoru.
(Shivo)
