Mužská skupina
Prošel jsem si různými oblastmi seberozvoje, terapiemi, meditacemi, ale téma mužské identity a mužsko-ženské polaritou bývá většinou na okraji, jakoby lidé byli unisex.
Moderní společnost se dlouho zaměřovala na zkvalitnění našeho lidství, spolupráce, mírumilovnosti, liských práv, až se začalo skoro zapomínat, že žena a muž se neliší jen fyziologicky a vžitými sociálními rolemi, ale hlavně mají jiné potřeby, energie, životní cíle a prostředky k jejich dosažení.
V poslední době vznikají mraky ženských skupin, ale chlapi zatím moc příležitostí poznat svoji mužskou identitu nemají.
Mým příspěvkem je organizace mužských setkávání za účelem testování a poměřování fyzických sil, svého zápasnického umu a hlavně načerpání mužské energie od ostatních chlapů přímým fyzickým kontaktem, nejen mluvením.
Chlapské zápasení
Jako většina chlapů jsem se jako malej kluk s kamarádama pral každý den. Nepotřebovali jsme k tomu ani pomůcky, ani znalost technik, prostě jsme "blbli" v rámci jednoduchých pravidel "nekousat, neškrábat, nebouchat do obličeje" a přestat, když se druhý vzdá. Bylo jedno kdo vyhraje. Jednou jsem to byl já, podruhý kamarád.
Teď, řádně socializován, už se neperu. Jsem odkázán na vybití ve sportu, při rvačce jde o to uhodit a utéct, pokud k ní přes velké chvástání vůbec dojde, a bojové sporty jsou málo kontaktní nebo mají spoustu pravidel.
Z mužské síly má svět strach, tak jsme se ji rozhodli nepoužívat.
Zde je příležitost si mužskou sílu v přátelské formě vyměnit. Bez omezení, bez skrývání, bez agresivity, hledat a prožívat přímo zdroj chlapské síly.
Setkáváme se v přírodě, na trávě nebo písku, v současnosti na Pražském Vyšehradě, v zimě uvnitř.
Pravidla si dohodnou soupeři sami, zatím se osvědčily tyto formy zápasu:
- přetlačování na místě ve fixní pozici, snaha donutit soupeře udělat krok, nebo se dotknout země jinou částí těla
- vytlačování z kruhu nebo donucení soupeře dotknout se země jinou částí těla než chodidly
- zápasení v klinči
- snaha dostat soupeře na zem na lopatky, nebo získat jinou dominantní pozici (guard, mount, side control, ...)
Každá dvojice si může dohodnout na svých pravidlech - na variantě "jen tlačení a strkání", která je bezpečnější a přímější, nebo na variantě volné (s pákami, kroucením rukou, podkopáváním nohou atp.), která je trochu adrenalinovější.
Cílem je se vzájemně podpořit, ne ponížit.
Napište mi (Kontakt) a přidám Vás do Facebook skupiny "Chlapské zápasení" www.facebook.com/groups/558875510829866/ nebo Vás budu informovat o termínech setkání mejlem.
Taiji
Taiji (taj-či) zprostředkovává esenci bojových umění i těm kteří nejsou zvláště silní, rychlí nebo ohební. Je také nástrojem k poznání sebe sama a práci na své citlivosti, trpělivosti, důvěře, cílevědomosti, bystrosti a schopnosti naslouchat. Taiji uvolňuje a posiluje tělo - jeho strukturu, spojení a koordinaci. V neposlední řadě má blahodárný vliv na naše zdraví, uvolňuje klouby a energetické bloky v celém těle, harmonizuje tok energie (qi, čchi) a učí jak s ní hospodařit.
V současnosti nejvíce v taiji pracuji s těmito tématy:
- vědomí svého prostoru, svého středu a zachování otevřené, spojené a pružné struktury těla. To má vliv na rigidní nebo příliš uvolněné a kolabující tendence v denním životě. Učíme se zůstat ve svém středu, vědomi svých hranic a jejich narušování. Učíme se své hranice pružně udržet.
- práce se soupeřovou silou, vnímavost ke směru a velikosti síly, schopnost ji následovat a využít. Díky tomu se učíme asertivitě, naslouchání cizím názorům. Můžeme se dotknout mužských archetypů soupeření a lovu.
- taiji koán "jak zatlačit bez síly" nebo "jak mít jasný záměr a o nic neusilovat". Koány útočí na naši mysl a nutí ji rezignovat, protože mysl vidí záměr a neusilování jako neslučitelný protipól. Učíme se důvěřovat aniž bychom rozuměli. Učíme se být v kontaktu s neznámem.
